V dávných dobách, ještě před objevení Ameriky totiž Evropané považovali mys Finesterre skutečně za konec světa, ale o tom v úvodu vypráví sám autor: „V přípravě na cestu mne zaujala povídka Aloise Jiráska „Z Čech až na konec světa, sepsaná podle vyprávění Václava Šaška z Bířkova. Ten byl v roce 1465 jedním z členů mírového poselstva krále Jiřího z Poděbrad, vedeného Jaroslavem Lvem z Rožmitálu. Poselstvo už tehdy na své významné cestě hlásalo mírové myšlenky a ideály o sjednocené Evropě. Po husitských válkách mělo Evropu přesvědčit o tom, že Čechové jsou národem vzdělaným, snášenlivým a toužícím po míru. Rozhodla však skutečnost, že část trasy ve Španělsku vedla už tehdy Svatojakubskou cestou s cílem navštívit hrob sv. Jakuba v Santiagu de Compostella a na mys Finisterre. Viděl jsem mnoho důvodů k tomu, abych se po 540 letech vydal po stopách družiny Lva z Rožmitálu.“

František Šesták na své cestě určitě dokazoval, že Čechové jsou národ vzdělaný, zdatný a přemýšlivý a přesvědčí o tom i čtenáře své knihy. Jeho rozhodnutí následovat stopy poselstva bylo umocněno skutečností, že jedna jeho část startovala z kraje, z něhož sami cestovatelé pocházejí, z Blatenska. V roce cesty také po celé Evropě probíhaly oslavy 60. výročí konce druhé světové války a právě uplynul rok od přijetí Česka do Evropské unie. Také v těchto výročích vidí František Šesták naplnění mírových a demokratických myšlenek krále Jiřího z Poděbrad.

Myšlenky jsou ale jedna věc a samotné cestování věc druhá, a tato kniha je, více než o čemkoliv jiném, o cestování a o cykloturistice. Je strhující začíst se do řádků tohoto cestopisu, nechat se vést touto ojedinělou smysluplnou trasou a prožívat dennodenní zážitky spolu s Františkem Šestákem a jeho kolegou.

• 150 stran.